Navzdory inflaci. O mléčné produkty z ekofarmy je zájem v širokém okolí

 

Dříve to tu patřilo k zámku. Na tomto místě původně čeledínové chovali zvířata a pěstovali pro zámek potraviny. Pak to koupila naše babička, té to nejprve vzali a pak zase vrátili. Po ní to převzala mamka, která v tom chtěla pokračovat. Vyplatila sourozence a nastěhovala se sem.

 

 

Je to náročné. Ale dvě rodiny tady bydlí pořád, díky tomu máme otevřeno prakticky nonstop. Na prodejně se vystřídáme. Já jsem tady většinou dopoledne, když se vyrábí a pak se různě střídáme.

 

 

Ano, je tu Rakovecké údolí, kam chodí hodně lidí na procházky. Po cestě se staví za námi. Teď vyhlížíme jaro, už aby to bylo. Nedávno jsem se navíc rozhodla dělat rozvozy. Rozvážíme lidem dobroty až do domu, spíše se zatím orientujeme na stranu k Vyškovsku, kde nás lidé více znají. Ale určitě bychom rádi zahájili rozvoz i na druhou stranu k Moravskému krasu. Máme i spoustu zákazníků z Brna.

 

 

Na facebooku je rozvozová skupina, může se přidat kdokoliv. Napíšu, který den kam pojedu. Lidé napíšou objednávky a telefonní číslo a my jim naše produkty dovezeme přímo k nim domů. Uvažovali jsme i o rozvozu na nějaká styčná místa, ale lidé jsou dnes pohodlní a raději si pár korun za tento komfort připlatí. Je to pro nás ale samozřejmě hodně časově náročné.

 

 

Klientela je velice rozmanitá. Dokonce k nám chodí i lidé s intolerancí na kravské mléko. My máme krávy „jerseyky“, které mají v mléce více bílkovin a kaseinu A2, takže to lidem třeba nedělá problém na zažívání, na střeva. Na rozdíl od normálního kravského mléka. Je to nejtučnější plemeno, takže i to mléko je hodně tučné. Ta másla jsou pak hodně do žluta, protože obsahují velké množství betakarotenu. Mezi klienty máme i spoustu lidí, co mají rakovinu. Ti zase nakupují kozí výrobky. Kozí sýry děláme jenom sezónně, začneme asi za 2 měsíce, až se odstaví kůzlata. Lidi se nás na to ptají, už se nemohou dočkat. Nabízíme kravské výrobky, kozí výrobky, vajíčka a brojlery. Máme i koně, spíš pro radost. Nejsou všechny naše, některé koně tu mají lidé na ustájení.

 

 

Je to rodinný podnik. Pracujeme zde všichni, rodiče, bratr. Máme spoustu polí, proto si pěstujeme vlastní senáže, vojtěšku. Zaměřujeme se na ekologické zemědělství bez postřiků, většina z nás má elektromobily, máme svoji fotovoltaiku, komín i elektrárnu. Dohromady hospodaříme asi na 30 hektarech pozemků. 20 hektarů slouží na pěstování krmiv, na 10 hektarech se pasou naše zvířata.

 

 

Celý život jsem nevěřila, že tady někdy skončím. Ale když šla mamka do důchodu, dala jsem po sedmnácti letech výpověď v práci. Předtím jsem digitalizovala knihy a různé věci, takže jsem 8 hodin seděla u počítače. Teď je to úplně něco jiného. Člověk má z tohoto druhu práce dobrý pocit, hlavně z odezvy zákazníků. Sice v dnešní době lidé hodně šetří, ale přesto mají o naše produkty zájem.

 

 

Momentálně jen tady na prodejně. K většímu prodeji zatím ještě nejsme přizpůsobeni. Nemáme ještě technologie, baličku ani etiketovačku. Teď děláme všechno ručně, případně výrobky ani nebalíme - lidé si chodí s krabičkami, abychom omezili produkci plastů. Baličku bychom uvítali, sýry by pak vydržely déle. Teď je ta trvanlivost 5-7 dní. Chtěli bychom určitě začít prezentovat svoje výrobky na trzích a mým snem je pořídit nějaký automat nebo lednici ve stylu lesního baru.

 

 

Teď vyrábíme každý druhý až třetí den, objemově 20 kilo na jednu výrobu. Kromě přírodní varianty sýry různě dochucujeme, přičemž příchutě dáváme dovnitř, nikoliv jen na povrch. Promícháme to se zrnem, aby to bylo všude. Hodně tady roste medvědí česnek, na to už se také zákazníci těší. Na zahrádce si pěstujeme svoji pažitku, svoje ořechy, cibulku.

 

 

Mamka si dělala různé sýrařské kurzy a ta mě do toho potom zaučila. Já se také chystám na kurz, abych si lépe uvědomila, proč a jak všechno funguje, proč se to třeba někdy povede méně. Stačí to o stupeň víc zahřát nebo dát o mililitr méně sířidla na kotel. To má pak vliv na výslednou konzistenci, jednou je sýr tvrdší, jednou je do měkka. Jinak máme vše odměřené a držíme se postupu.

 

 

Chodí sem děti ze základní školy z Drnovic a děti ze školky. My jím namažeme rohlík s čerstvým máslem a pokrojíme sýr a máte vidět, jak jsou spokojené.