Řemeslné pivko z Moravského krasu

Jak jste se dostal k pivovarnictví?

Prvotní myšlenka byla nakopnout nebo ozvláštnit restauraci, která v té době fungovala. Po delší době jsme se dostali k objektu přilehlé malé vodní elektrárny, takže jsme chtěli vše propojit. A protože máme všichni rádi pivo, přišla myšlenka, že založíme minipivovar, já se o něj budu starat a pomůže to i restauraci. Taková byla myšlenka v roce 2019 na podzim. Koupili jsme kompletní pivovar od pivovaru ZLOSIN – oni se zvětšovali a kupovali novou technologii, my jsme tedy od nich koupili tuhle menší. Tak to vše začalo, jenže na jaře 2020 přišel covid, hospoda se zavřela a od té doby se pořádně neotevřela. Měli jsme ji v provozu minulý rok v létě, asi na tři nebo čtyři měsíce, ale v podstatě jsme nedokázali sehnat personál a zase se zavíralo. Ačkoliv jsme to tedy dělali hlavně kvůli restauraci, teď momentálně funguje pivovar bez restaurace.

Vy jste sládek nebo máte na vaření piva někoho jiného?

Jsem sládek, podsládek. Mám ještě kolegu, který mi pomáhá – zkušeného sládka, který mě stále učí. Teď už se střídáme, jednou vařím já, jednou on. Ovládám už sám všechny procesy, ale stále je co se učit, to je možná na celý život.

A jak to dlouho trvá, uvařit pivo? Myslím jeden druh.

Máme varnu o objemu 500 litrů, ta jedna várka se vaří zhruba 7-8 hodin. Potom pivo týden kvasí a leží, zhruba tři týdny, měsíc nebo i dýl. Záleží na druhu a stupňovitosti piva. Poté je možné stočit do sudů a prodávat. V létě jsme vařili na maximum naší kapacity, teď asi 2 várky týdně. Kolem 1000 litrů piva týdně je dobré uvařit a zároveň i prodat. V zimě je to samozřejmě horší.

Kde si mohou zákazníci vaše pivo koupit?

Buď přímo u nás v pivovaru, jakože sudové pivo (máme i malé soudky) anebo v lahvích v Blansku v pivotéce, Crhákovic krámku na blanenském nádraží, v Petrovicích U Hraběnky.

Dodáváte i do restaurací?

Také. Do Sklípku v Blansku, U Kaštánka v Horní Lhotě, občas je možné jej ochutnat U Hraběnky. Dále jej dodáváme do Bowling baru 100ka v Rájci, bořitovské Skolovny a Surfbar Jedovnice. Víceméně regionálně. S touto velikostí pivovaru ani nikam dál expandovat neplánujeme. Celé se to snažím dělat sám, takže už si nemohu více práce ani přidávat. Kdybychom dodávali dál, potřebovali bychom dalšího sládka a někoho kdo bude vařit s ním, ale to by musel být člověk, kterému člověk věří naplno, což je problém.

Na které pivo z vaší produkce jste nejvíce pyšný?

Těžko říct, každé je svým způsobem jedinečné. Ta jedenáctka Tovaryš, se kterou jsme začínali, to je taková naše srdcovka. Teď máme dvě nová piva, medový a vídeňský ležák – oba dva jsou výborné. Nejvíce pitelná mi přijde desítka – Mládek.

Chystáte i nějaký vánoční speciál?

Letos jsme vánoční nevařili, řekl bych, že u nás jsou zákazníci více konzervativní, takže do speciálů se moc nepouštím. Mám obavu, že bych to tady v regionu neprodal. Tady je největší poptávka v hospodách po jedenáctce, to je největší klasika.

Jakou máte představu do budoucna? Jak by to mělo fungovat dál?
Vedle elektrárny je ještě prostor, který bychom chtěli dostavět. Tam bych rád přesunul ležácké tanky, abych měl větší kapacitu. Rádi bychom si lépe poradili s prostorem, chtěli bychom tam přesunout myčku na sudy, potřebovali bychom větší stáčecí zařízení. Rozšíření by nám hodně pomohlo. Rozhodně je naší vizí udržet kvalitu a mít hodně spokojených zákazníků.