Rodinná farma Škvařilových – seznamte se

Co vlastně všechno děláte?

Chováme hovězí skot – býky na výkrm. Oběhala jsem si instituce a udělala jsem si faremní minibourárnu. V podzimních a zimních měsících děláme balíčky s hovězím masem. To máme na statku v Rájci, kde bydlíme. Přes letní měsíce pak děláme výkrm kuřat. Máme mobilní kurník, který každý den nebo každý druhý den traktorem posuneme, aby byly kuřata pořád na trávě. Krmivo pro zvířata si děláme sami, máme necelých 70 hektarů půdy, na orné půdě máme pšenici, ječmen oves, dále pak pěstujeme hořčici a svazenku a na senáže pro dobytek máme vojtěšku a jetelinu. Nemusíme pro slepice de facto nic kupovat, odvezu naše obilí, ze kterého mi udělají krmení. Díky bohu za to, že jsme takto soběstační, protože ty vstupy do farmy jsou v současné době úplně šílené, je to o 300 až 400 procent více. Dále máme nějakých 300 slepic – nosnice na vajíčka. Plodiny z polí, které přebývají, dáváme do výkupu, hlavně pšenici.

Jak jste se k tomu typu podnikání vy osobně dostala?

Máme to v kořenech. Moje prarodiče bydleli na statku v Rájci v tzv. Selské ulici, tam teď bydlím já s rodinou. Naši předkové pracovali jako rolníci pod zámkem a z rodu na rod se pak ta rolnická činnost předávala. Akorát tam byla přetržka kvůli komunistům, kdy rodině ze statku odvedli zvířata. Můj otec, když vystudoval učiliště, začal dědovi pomáhat a k zemědělství jsme se vrátili. Já jsem si udělala střední veterinární školu a potom jsem vystudovala magistru na veterinární a farmaceutické univerzitě, se zaměřením na bezpečnost a kvalitu potravin. Práci jsem ale tenkrát nesehnala, takže jsem se chvíli živila jako prodavačka a pak jsem se přidala k tátovi na farmu si zkusila farmu. Více jsem se začala orientovat na živočišnou výrobu, koupila jsem pár telátek. Teď jich tu máme 21 a pět jaloviček mám na pastvině, že si udělám vlastní stádo.

Co Vás na práci na statku nejvíce naplňuje?

Ten klid. Protože jsem si prošla tím, že jsem byla zaměstnaná a ta komunikace s lidmi byla občas otřesná. Ke zvířatům mám od mala vztah, když člověk vidí, že se těm zvířatům daří, že si může dělat na svém, že to prosperuje, zvířata jsou spokojená, zdravá, to mě hodně nakopne. Taky zpětná vazba od zákazníků, někteří kupují hovězí maso jenom od nás, protože ví, jak se ke zvířatům chováme. Zákazníci se sem mohou přijet i podívat, vidí, že jalovice se pasou, koně jsou venku. Mohou vidět i bourárnu, vidí farmu i produkt.

Dodáváte tedy jen konečným zákazníkům nebo se pouštíte i do větších obchodů?

Nene, jen konečnému spotřebiteli. Chci, aby to zůstalo v regionu. Když mám farmu, říkám si, proč to nedodat lidem z okolí. Když to dám do supermarketu, převáží se to kdoví jak dlouho. Máme tu pronajatou půdu od lidí, co tu žijí. Těmto lidem chci nabízet naše produkty – je podle mě fajn to využívat touto regionální cestou. Další věc je cena a podmínky, které si větší řetězce diktují. To ne.

Kde si mohou lidé Vaše maso koupit?

Naši zákazníci jsou už naučení, že se s příchodem podzimu sami ozvou. Na facebooku dávám info, že se blíží termín porážky a lidé si tam mohou objednat pěti i desetikilové balíčky. Snažím se, aby v balíčku bylo obsaženo všechno. Někdo tam nedává roštěnou a takové ty dražší partie, já tam dávám od každého kousek, aby měl zákazník v podstatě všechno. Tím, že zajišťuji bourárnu i řezníka a jako studentka jsem chodila na praxi na porážku, kde necháváme porážet dobytek, ty chlapy znám a vím jak se k těm zvířatům chovají. Jsem u celého procesu, a proto se můžu zaručit za kvalitu masa. Vím, že si odvezu maso, které je skutečně moje, což je veliká výhoda.

Jaké jsou Vaše vize do budoucna?

Chci mít vlastní stádo. Chci zvětšit ohrady, aby jalovičky měli více místa a zároveň zvětšit prostor na pasení i koním. Spolupracuji s okolními firmami, telátka beru z kravína ze Šošůvky a hodně na to dbám – vím, že telátka jsou zdravá, lidé se tam o ně opravdu perfektně starají a že se k nim chovají se skvělým přístupem. Chci tu mít matky a pod nimi telátka – aby tele bylo alespoň 6 měsíců pod mámou. Co nejdéle to půjde. To tele je pak podle mě spokojenější.